Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Analýza kvasinkové DNA pomocí pulsní gelové elektroforézy
Kubáčková, Martina ; Drábková, Michaela (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Technika pulzní gelové elektroforézy našla široké uplatnění v analýze genomu všech živých organismů. Využívá se k separaci molekul DNA o velikosti desítek kilobází až několika megabází, kde už není možné užít konvenční elektroforézy (např.chromozomů bakterií, kvasinek či plísní, ale i lidských či zvířecích buněk). Předložená diplomová práce byla pojata jako srovnávací analýza genomu vybraných karotenoidních kvasinek. Byly optimalizovány podmínky izolace a analýzy chromozomální kvasinkové DNA a jako nejvhodnější metoda se ukázala lyze kvasinkových buněk a deproteinace DNA v agarosových bločcích. K analýze DNA předložených kvasinek byla vyhodnocena jako nejvíce vyhovující pozdní exponenciální fáze (50. hodina kultivace). Karotenoidní kvasinky byly také podrobeny náhodné mutagenezi alkylačním činidlem - ethylesterem kyseliny methansulfonové (EMS). Poté byl analyzován genom kolonií vizuálně naznačujících nadprodukci karotenoidů metodou pulzní gelové elektroforézy a množství karotenoidů v sušině metodou HPLC. K nadprodukci b-karotenu došlo u mutantů kmene Rhodotorula glutinis (10,6 g/l biomasy obohacené 0,34 mg b-karotenu /g sušiny) a mutantů Cystofilobasidium capitatum (8,5 g/l biomasy obohacené 0,23 mg b-karotenu /g sušiny). Selekce mutantů schopných nadprodukce karotenů byla v provedené sérii experimentů úspěšná u téměř všech analyzovaných kvasinkových kmenů kromě kmene Rhodotorula aurantiaca.
Analýza kvasinkové DNA pomocí pulsní gelové elektroforézy
Kubáčková, Martina ; Drábková, Michaela (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Technika pulzní gelové elektroforézy našla široké uplatnění v analýze genomu všech živých organismů. Využívá se k separaci molekul DNA o velikosti desítek kilobází až několika megabází, kde už není možné užít konvenční elektroforézy (např.chromozomů bakterií, kvasinek či plísní, ale i lidských či zvířecích buněk). Předložená diplomová práce byla pojata jako srovnávací analýza genomu vybraných karotenoidních kvasinek. Byly optimalizovány podmínky izolace a analýzy chromozomální kvasinkové DNA a jako nejvhodnější metoda se ukázala lyze kvasinkových buněk a deproteinace DNA v agarosových bločcích. K analýze DNA předložených kvasinek byla vyhodnocena jako nejvíce vyhovující pozdní exponenciální fáze (50. hodina kultivace). Karotenoidní kvasinky byly také podrobeny náhodné mutagenezi alkylačním činidlem - ethylesterem kyseliny methansulfonové (EMS). Poté byl analyzován genom kolonií vizuálně naznačujících nadprodukci karotenoidů metodou pulzní gelové elektroforézy a množství karotenoidů v sušině metodou HPLC. K nadprodukci b-karotenu došlo u mutantů kmene Rhodotorula glutinis (10,6 g/l biomasy obohacené 0,34 mg b-karotenu /g sušiny) a mutantů Cystofilobasidium capitatum (8,5 g/l biomasy obohacené 0,23 mg b-karotenu /g sušiny). Selekce mutantů schopných nadprodukce karotenů byla v provedené sérii experimentů úspěšná u téměř všech analyzovaných kvasinkových kmenů kromě kmene Rhodotorula aurantiaca.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.